Toto může pochopit jen ten člověk, který byl dítětem v 60., 70., 80. nebo 90. letech!


V dětství jsme jezdili v autech bez bezpečnostních pásů a airbagů. Lahvičky s léky neměli bezpečnostní uzávěry, dveře často nebyly zamčené a skříně se nazamykali vůbec.

60.,70.,80. a 90. léta

Pili jsme vodu z pítka na rohu, ne z plastikových lahví. Nikoho by ani nenapadlo jezdit na kole v přilbě. Hrůza!

Celé hodiny jsme dávali dohromady nejrůznější vozítka z prkénka a koleček od kočárků a až když jsme se řítili z kopce, vzpomněli jsme si, že na ně nemáme brzdu.

Teprve když jsme tímto způsobem několikrát vletěli do trnitých keřů šipek, poznali jsme, že bez brzd to není ono. Z domova jsme odcházeli ráno a po škole jsme se hráli kdoví kde venku.

Domů jsme se vraceli, když se rozsvítily první lampy. Celý den nikdo nevěděl, kde jsme. Mobily neexistovaly.

Občas jsme se pořezali, zlámali jsme si nohu nebo vyrazili zub, ale nikdo na nikoho nežaloval. Prostě se to stalo.

Nikomu ani nenapadlo, že by to nebyla jen a jen naše vina. Vzpomínáte? A kolikrát jsme se porvali a chodili s modřinami! Jenže jsme si je nevšímali.

Spásaly jsme se buchtami, lízali zmrzlinu a napájeli se limonádou, ale nikdo z nás z toho nepřibral, protože jsme věčně někde létali a hráli se.

Pokračování na další straně



POKRAČOVÁNÍ NA DALŠÍ STRANĚ


1
2
3