Jmenuji se Mila a jméno mého manžela je Sasha. Vdali jsme se před sedmi lety. Svatba byla úžasná. Hosté nám přáli mnoho lásky a mnoho dětí. Po svatbě jsme se zaměřili právě hned na dítě.
Dítě
Moje první těhotenství bylo neúspěšné, protože se Mila moc přepínala. Bylo nám to moc líto a pokračovali jsme ve snaze o naše dítě dál. Ale opět se všechno pokazilo.
Druhé těhotenství bylo ještě horší než první, bylo totiž mimoděložní.Po operaci, kterou si tato situace žádala jsem si vyslechla ten nejhorší verdikt – už nikdy nebudu mít děti!
Nový život
Byl to náš velký zármutek. Oba máme skvělý život. Začali jsme spolu žít, měli jsme dobré bydlení i život plný dovolených a zážitků. Ale teď je nám už třicet.
Už máme vše, co potřebujete: byt, chalupu, dvě auta. Ale v našich životech byla stále prázdnota
Nápad
– Milo, co si vzít dítě z dětského domova? Každý má děti … Chci také vychovávat dítě …
– Sasho, přemýšlela jsem o tom, z nějakého důvodu jsem se bála toto ti nabídnout … Koho bys raději? Chlapec nebo dívka?
– Je mi to jedno, ale raději bych měl dívku, chci ji hýčkat jako skutečnou princeznu!
– Souhlasím
Začali jsme pracovat na adopci. S naším majetkovým statusem jsme obdrželi povolení k adopci poměrně rychle. A pak jim bylo dovoleno jít do dětských domovů. Nemysleli jsme na novorozence, chtěli jsme již trochu starší dítě.
